Výroba magických run

Seveřané používali runy k magii více než k samotnému záznamu textu.

 

výběr materiálu

Výběr materiálu je pro runovou sadu velice důležitý. Nejlépe je použít dřevo – zásadně z plodonosných stromů, přičemž je zároveň dobré vyhnout se dřevu jehličnanů. Tradičním dřevem je bříza a tis. Dalším vhodným materiálem je kámen (nejlépe menší oblázky). Použít se dá také hlína (keramická například), kov a v nejhorším případě i papír či plast.
Je důležité si materiál sehnat bez cizí pomoci, abychom vytvořili individuální spojení s runami.

 

rytí

Magická runa by měla být vždy vyryta, neměla by se psát. S čistými myšlenkami si tedy připravíme 24 kousků zvoleného materiálu (pokud možno stejných, abychom nemohli při věštění po hmatu vybírat). Do nich pak budeme vyrývat runy germánského futharku, nejlépe to půjde řezbářským nožem.
Před řezem/rytím si runu načrtneme tužkou a pokračujeme mělkými řezy, které pak postupně prohlubujeme a rozšiřujeme. Při rytí odříkáváme jméno runy, na které zrovna pracujeme, nebo verše první části runatálu, případně obojí.

 

barvení

Když jsou runy hotovy, přistoupíme k barvení. To runám posiluje magickou moc. Zpravidla se provádí krví autora, nikoli cíle nebo uživatele. U mužů ji získáme poraněním, u žen menstruací, případně také poraněním. Krví obtáhneme runu a snažíme se, aby krev natekla do rýhy, ne aby zůstala kolem.
Pokud nechceme k barvení použít krev, nenahrazujme ji červeným barvivem – krev totiž nezastupuje červené barvivo. Zvolme si například barvu podle svého oblíbeného božstva. Nejčastěji se používá barva modrá – je to barva boha Ódina. Červená barva pak patří Thórovi. Odstíny barev by ale každopádně měly být tmavé, nikdy nepoužíváme křiklavé a světlé odstíny. Barví se jen obvod runy.

 

ověření

Pokud jsou runy vytesány/vyryty, měli bychom si je ověřit, aby nedošlo k omylu a nevyslali jsme na svět něco nebezpečného nebo nefunkčního. Po ověření run už víme, že je můžeme zprovoznit.

 

obětování

Oběť runy posvětí a posílí. Oběť provádět nemusíme; jako oběť se někdy považuje i krev, kterou runy barvíme.

 

svěcení

Svěcení se sestává ze čtyř stupňů:
vykuřování /Vzduch, Duše/ vystavení run kouři z doutnajících bylin nebo kadidla (nejlépe santálový); má přímé spojení se sílou Vzduchu, představujícího vědomí, a pak je spojen s Kouřem, který reprezentuje Duši
posolení /Země/ runy se posypou solí, která symbolizuje Zemi
namočení /Voda/ – runy ponoříme do nádoby s trochou čerstvé pramenité vody, aby získaly její sílu
ožehnutí /Ohěň/ pro získání síly Ohně protáhneme runy nad hořící svíčkou

 

aktivování

Runy se aktivují tak, že držíme runový kámen nebo dřevo na dlani levé ruky. Pravou nad ní uděláme stříšku a mezi rukama foukneme na runu na levé dlani. Tak to uděláme se všemi runami. Tyto runy jsou teď osobní a nikdy by je neměli užívat jiní lidé.

 

uchovávání

Runy můžeme uchovávat například v pytlíku se zdrhovací tkaničkou (ať již plátěném, či koženém), nebo také v krabičce. Volba je na nás.

 

odeslání

Odeslání se praktikuje, nechceme-li, aby runy působily na místě, kde jsou vyryty, ale někde jinde. V tom případě je nutné se velmi pečlivě a silně soustředit na cíl, kde mají runy působit a přitom žádat Bohy o přízeň a vyslyšení.

 

zničení

Ač může tento výraz evokovat destruktivní kouzla, jde jen o zrušení vlivu run. Pokud už odeslané runy splnily svůj cíl, pak je můžeme zničit tím, že Bohy požádáme o konec jejich pomoci a poděkujeme jim (můžeme použít i nějakou oběť). Dále znehodnotíme vyryté runy, které jsme odeslali – tím symbolicky zrušíme jejich účinek.

 

záznam

Záznam textu je jednoduchý – zjistíme si, jaká runa zastupuje jaké písmeno latinky, a pak runy vyryjeme jako magické. Barvení není nutné, ale pokud chceme barvit pro zvýraznění, můžeme použít jakou barvu chceme; opět ale ne moc křiklavou. Runy ani nemusíme rýt, klidně je můžeme používat jako šifru a psát si s nimi na papír psaníčka. Prostě, pokud nepoužíváme runy k magii, je jejich psaní podstatně volnější.

 

 

Vrhání run

doba vrhání run

Obecně vzato, doba neovlivňuje kvalitu věštby. Přesto se někteří autoři shodují, že nejvhodnější dobou je první noc po novoluní nebo poslední noc před úplňkem. Staré severské kmeny spojovaly měsíční fáze se sudičkami osudu, nornami, proto je nutno brát tyto informace na zřetel. Opačným pólem je zatmění měsíce, kdy výsledky věštby byly nejhorší – tou dobou se totiž na svět dostávají zlí duchové, kteří vždy zmaří veškeré snahy.

Je vhodné se ptát příslušné norny v její čas. Takto můžeme konkretizovat dobu, na kterou se tážeme:

norna: fáze měsíce: otázka na: příklad:
Urd  první čtvrť  minulost  Udělal jsem to dobře?
Verdandi  úplněk  současnost  Dělám to dobře?
Skuld  posl. čtvrť  budoucnost  Udělám to dobře?

 

 

 

 

způsob vrhání run

Můžeme si vybrat ze tří způsobů vrhání run:

1/ Nejprve uchopíme runy do ruky. Hledíme do oblak, aby nás zrak nevedl při hodu runami, a odříkáváme modlitbu bohům. Po jejím skončení runy vrhneme na bílou látku, která izoluje runy od zbytku světa. Látka by měla být zhruba 40x40 cm velká, s vyznačenými třemi kruhy. Vnitřní kruh reprezentuje minulost, prostřední přítomnost a vnější budoucnost. Vrhnout můžeme libovolný počet run (minimálně však tři).
Nejvhodnějším bohem je dárce run, Ódin. Můžeme ho vzývat pomocí prvních dvou odstavců z Runatálu, přičemž runy hodíme na látku v okamžiku, kdy končíme poslední verš.

On visel na větry
zmítaném stromě,
v neznámu co koření;
jsa proklán kopím,
po devět nocí
moudrý Ódin sám sobě obětí.

Nejedl chléb a nepil nic,
jen hleděl v hlubin tmy,
pak zaplakal a runy vzal.
Konečně vrátil se.

2/ Postavíme se do kruhu vyznačeného na zemi. Soustředíme se na otázku nebo problém a při odříkávání prvních dvou odstavců Runatálu runové kameny (podle zvoleného počtu) jemně vyhodíme. Všimneme si, kde leží. Čím jsou k nám blíž, tím významnější jsou pro odpověď, kterou hledáme. Vyložíme si je podle toho, kde leží vzhledem k nám a k ostatním kamenům a blízkosti ke kruhu, který je považován za posvátný.

3/ Můžeme také runy rozložit na stůl a opatrně je zamíchat, aniž bychom se na ně dívali. Potom nad nimi přejíždíme rukou a vybereme ty, které nás nějakým způsobem přitahují; tato alternativa je vhodná pro věštění jiným lidem.

 

počet run

Počet run, které vybereme k interpretaci, záleží na osobní úvaze. Literární zdroje hovoří o třech znacích, pro přesnější věštbu se doporučuje znaků devět, a to tak, že nejprve interpretujeme první trojici, pak vybereme a interpretujeme druhou trojici a to samé opakujeme pro trojici poslední.
Staří Germáni se prý, pokud padly runy zakazující danou činnost, nesměli ten den ptát znovu na tu samou věc. Pokud naopak runy jejich činy schvalovaly, pak se lidé snažili získat další potvrzení.

 

Věštění

metoda s jednou runou

Je určena pro rychlou, stručnou odpověď na specifickou otázku. Může sloužit rovněž jako podklad pro meditaci nebo jako celkový přehled uplynulého dne předtím, než jdeme spát.
Myslíme na konkrétní otázku. Potom vyjmeme runu z předmětu, ve kterém runy uchováváme. Na runu se podíváme.
Odpovědí na naši otázku by mělo být „ano“ nebo „ne“. Runa nám může nabídnout i podmíněnou odpověď, pak pátrejme dál pomocí jiných metod. Pokud vytažená runa neodpovídá na naši otázku, zkusme otázku změnit či konkretizovat, nebo se o to pokusme později.

 

metoda se třemi runami

Je užitečná pro komplexní odpověď ohledně nastalé situace a poskytuje určité náznaky o blízké budoucnosti. To, kolik informací získáme, závisí na času, který jsme ochotni věnovat čtení a interpretaci run.
Vytáhneme první runu a položíme ji. Tato runa reprezentuje první nornu – události v minulosti, které způsobily nastalou situaci. Stejným způsobem vytáhneme a položíme i druhou runu, která reprezentuje druhou nornu – současnost, jež často odkazuje na volbu, kterou je třeba učinit. Vytáhneme a položíme i třetí runu reprezentující třetí nornu – je to nejtěžší runa k interpretaci. V některých případech může znamenat nevyhnutelný osobní osud. V případech ostatních znamená buď konečný výsledek, jestliže současná situace zůstane nezměněna, nebo pouze jeden z možných výsledků. Musíme rozhodnout podle svých instinktů, která interpretace je správná. Pokud výsledek věštby implikuje potíže, vytáhneme si ještě jednu runu. Ta nám napoví, jak dál.

 

metoda s devíti runami

Tato metoda nám dá podrobný popis osobní situace, poskytujíce hluboký pohled do okolností, které nastaly, a objasňujíce volby a možnosti, které z nich vyplývají. Místo devíti si můžeme zvolit libovolné číslo, které se nám hodí, leč devítka je jedním z nejsilnějších magických čísel, proto je v tomto textu použita ona.
Vezmeme devět run do rukou. Držíme je chvíli a intenzivně myslíme na svoji otázku. Pak rozhodíme runy po stole, podlaze nebo plátně. Čteme nejprve ty runy, které dopadly znakem nahoru. Tyto jsou relevantní současné situaci a poměrům, které řídí. To, jak jsou runy interpretovány, zavisí v značné míře na subjektivních pocitech a osobní zběhlosti v čtení run, ale celkově vzato, runy ležící v centru jsou mnohem významnější, než runy ležící mimo centrum, které jsou méně významné nebo reprezentují všeobecné vlivy. Runy, které leží blízko sebe nebo se dotýkají, se vzájemně potvrzují, nebo mohou znamenat jednoduché věci. Runy, které leží naproti sobě, reprezentují opačné vlivy. Občas runy dopadnou úplně mimo stůl či plátno. Někteří lidé je považují za méně významné, jiní je ignorují zcela.
Jakmile jsme si přečetli runy, které leží znakem nahoru (a zapamatovali si jejich pozici), obraťme zbývající znaky. Tyto runy reprezentují vnější nebo budoucí vlivy, a ukazují na možná řešení.

 

interpretace

Záleží na naší úvaze, jak budeme runy interpretovat, ale když si jednou vytvoříme pár jednoduchých pravidel interpretace, měli bychom je dodržovat. Čtení run je velmi variabilní, subjektivní věc. Nesnažme se do něj zavádět přílišný řád, když budeme přiřazovat význam každé množině trojúhelníků, čtverců apod. Runy jsou jako lidé – nikdy nevíme, jak se budou chovat společně, dokud je neseznámíme. Prostě se jen podíváme na utvořené vzory a vztahy a interpretujeme věštbu tak, jak ji cítíme.

 

interpretace obrácených run

Jsou-li kameny „vzhůru nohama“, vidíme na některých jiný znak. Taková runa má jiný význam, než kdybysme se na ni dívali ve správné poloze. Někdo soudí, že obrácená runa je negativní. To je chyba. Každá runa učí nějaké moudrosti. Runa ve správné pozici obsahuje obraz, který nám chce něco říct. Když je tato runa obrácená, znamená to, že potřebujeme moudrost či ponaučení správně postavené runy, a tudíž se o to musíme snažit.
A proto například obrácený Feoh neznamená „chudobu”, nýbrž „hledání bohatství”. Tento rozdíl je možná jemný, ale důležitý. Obrácená runa nám neukazuje problémy, ale jejich řešení. Na každou runu bychom měli nazírat spíše podle toho, co nám chce říct, co nás má naučit, a nehledat v ní negativní aspekty

© iveta kulhavá (webdesign, celková koncepce a obsah stránek), eva kautzká (kód) / mapa stránek / kontakt